Tisk

Dotyky s domovinou

Posted in Regionální České spolky - Český spolek v Trnavském regionu

Bubik-Olomoucko-06Školou povinné děti se na toto období vůbec netěší. Ale my, dospěláci z Českého spolku, se na to stejné období těšíme celý rok. Jaké období to je? Je to každoroční poslední týden prázdnin. V tom týdnu už opakovaně pořádáme jako vlastivědnou akademii poznávací zájezdy do Českých zemí s finanční podporou Úřadu vlády Slovenské republiky.
Náš Český spolek v Trnavském regionu má dvě aktivní skupiny členů. Piešťanskou a trnavskou. V organizaci zájezdů se střídáme, ale přitom si s přípravou zájezdu vzájemně pomáháme. Soutěžíme v tom, komu se zájezd lépe vydaří. Je to oficiálně nevyhlášená, krásná soutěž. Úspěšnost stále graduje. Každý poslední zájezd vždy vyhraje. Už je to jistota. Organizátoři našich zájezdů jsou na úrovni profesionálů z kvalitních cestovních kanceláří. Nezáleží na tom, jestli jsou z Trnavy nebo z Piešťan. To není vůbec podstatné. Na ty starší zájezdy nezapomínáme. Máme mnoho fotografií i digitální filmy, které si občas na schůzkách promítáme. Ale živý je vždy hlavně ten zájezd hodnocený jako nejlepší – ten poslední.
Centrum úrodné Hané – Olomouc, nám vloni poskytla pro náš týdenní pobyt ubytování ve vysokoškolských kolejích. Na výletech jsme si užili prohlídky krásných kostelů a historických církevních památek. Viděli jsme hrady, zámky, jeskyně a úžasné okrasné zahrady. Byli jsme na exkurzi v unikátní přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně. Ani moravské lázně Velké Losiny a Karlovu Studánku jsme nevynechali. V Jeseníkách jsme z turistické základny na Ovčárně šlapali na Praděd, nebo po turistických stezkách na okolní kopce s lyžařskými vleky. Jak se kdo cítil.
V krásném zámku Velké Losiny jsme se dozvěděli i něco o temné historii z dob čarodějnických procesů. Církevní inkvizice týrala a upalovala pro podezření z čarodějnictví. Důkazy nebyly zapotřebí. Stačilo obvinění. Přiznání už uměli církevní inkvizitoři zabezpečit. O jimi používaných prostředcích se toho zachovalo na zámku dost. Přiznala se každá podezřelá osoba. Církevní výslech nešťastnice byl ukončený na hranici.
V nedávné době jsme se z České televize dozvěděli, že právě o námi navštívený hrad Bouzov, ale i další hrady a také i lázně Karlova Studánka, projevil restituční zájem Řád německých rytířů. Věříme, že se svými požadavky neuspěje. Bohatá a pestrá historie těchto hradů obsahuje i období, kdy tento řád katolické církve vlastnil tyto hrady spolu s okolními lesy, poli, vesnicemi i s obyvateli.
Církevní vrchnost se stále pokouší o návrat majetků i moci. Hranice jejích požadavků nejsou na začátku přesně definované. Ale čím více na Českém státu vysoudí, tím pro ně lépe. Pokouší stále.
Pro toho, kdo toto dění sleduje z novin a televizních zpráv, jsou to jen zajímavé informace na úrovni jiných zpráv. Ale nás, kteří jsme tu krásu a národní bohatství, vytvořené místními lidmi, viděli nedávno na vlastní oči, to oslovilo, a tak už ten problém s restitucí vnímáme trochu jinak. Je to část úžasného bohatství našeho Českého národa. Ne někoho cizího. Musíme si to bránit!
Když jsme na příklad procházeli arcidiecézním palácem v Kroměříži, kde je církevní bohatství prezentováno úžasnými freskami na stropech a stěnách sálů, zažili jsme zajímavé vysvětlení o principu soudnictví katolické církve. Stalo se tak uprostřed mezi tisíckami drahých knih, obrazů, zlatých církevních předmětů a krásných zahrad kolem paláce. Vliv toho prostředí byl úžasný. Zapamatovat si to navždy musel každý.
Půvabná inteligentní průvodkyně nás informovala o výjimečných detailech každého sálu, kterým jsme procházeli. Došli jsme do sálu s nejbohatší výzdobou církevního paláce – do soudní síně. Je uspořádána podobně jako všechny soudní síně. Zlacené křeslo soudce – arcibiskupa v čele bohatě zdobeného sálu, židle pro přísedící a barokně zdobený zlacený předěl místnosti s vymezeným místem pro jednu osobu naproti soudci.
Průvodkyně se nás ptá: „Hádejte, kdo stál v době soudu tady, za tou přepážkou proti soudci – arcibiskupovi?“
Někdo odpověděl, že tam určitě stál ten souzený hříšník. Průvodkyně nás ale vyvedla z omylu. Tak jako už mnohých před námi. Nikdo prý to ještě neuhádl. Ani my.
Církevní soud vždy byl a i dnes je stejný. Ale úplně jiný, než soud civilní. Platí tam jiná spravedlnost. Průvodkyně nám ten princip prozradila:
„Tam na tom místě, před soudcem – arcibiskupem, stál žalobce. Spolu se soudcem se dohodli, jak dopadne obžalovaný.“
„A kde potom stál nebo seděl v soudní síni ten souzený?“
„Ten nikdy nebyl přítomný. Výsledek soudu, který vždy dopadl jen ve prospěch církve, se vždy dozvěděl až dodatečně. Bez možnosti odvolání.“
Tak proto takové neskutečné, nevídané bohatství. Má to ta katolická církev na soudech dobře zařízené. Mafie může jen závidět. A my, nevědomí katolíci, jsme s otevřenými ústy velmi těžko přijímali od krásné průvodkyně tu zasvěceným věřícím už dávno známou pravdu.
Hned nás přitom napadne osud Trnavského arcibiskupa Bezáka. Velice vzdělaný člověk musel dopředu vědět výsledek církevního soudu. My katoličtí nevědomci jsme cestovali do Kroměříže a rukolapně se nechali přesvědčit, že to tak u církve funguje už odedávna. Církev si svoje úžasné bohatství dokáže za každých okolností zvětšit a uhájit i proti světským soudům. Kam by jinak přišla?
Navštívili jsme i tradiční výrobnu s prodejnou Olomouckých syrečků. Všechny výrobky měli vakuově balené, ale přece jen ten charakteristický zápach byl trošku cítit.
Pocity z poznání toho církevního mocenského konání, praktikovaného celá staletí, byly ale takové, že tam to čpělo silněji, než u těch tradičních chutných potravin. Během toho krásného týdenního zájezdu jsme si uvědomili tu ohromnou koncentraci církevní moci a bohatství.
Vzájemné kamarádství členů z trnavské a piešťanské skupiny členů Českého spolku se zase na zájezdu prohloubilo. Společně se těšíme na další vlastivědnou akademii. Určitě i ona bude zase ta nejlepší. Musí ctít tradici. Jinak to ani být nemůže. Je tam ještě jeden důležitý důvod. Pojedeme do Plzně a okolí. Je to moje rodiště, místo kde jsem studoval a pracoval. Už jsem dlouho na Slovensku, ale znám to tam. Proto vím, že nás můj rodný kraj nezklame a zaboduje. Zájezd bude zase ten nejlepší. Zavedené pravidlo přece nesmíme pokazit.

Vladimír Pešek, foto: Karol Bubík

  • Bubik-Olomoucko-01
  • Bubik-Olomoucko-02
  • Bubik-Olomoucko-03
  • Bubik-Olomoucko-04
  • Bubik-Olomoucko-05
  • Bubik-Olomoucko-06
  • Bubik-Olomoucko-07

Komentáře  

 
0 # čtenář 2014-07-17 18:45
zprvu jsem si myslel, že si počtuněco ze zajímavého výletu.
žel, snůška nenávistných, neinformovaných a pomlouvačných tvrzení mě utvrdila v tom, že autor dával velmi dobrý pozor v hodinách socialistické dějepravy a socialistické občanské nauky, o to méně času ale věnoval pilnému samostudiu, aby se dověděl něco opravdu závažného z našich dějin.
divím se redakci, že něco takového vůbec zveřejnila...
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Blahopřejeme

Včera 22-11-2017 : Cecílie
Dnes 23-11-2017 : Klement
Zítra 24-11-2017 : Emílie

RYCHLÝ KONTAKT

Český spolek v Košicích
Hlavná 70
040 01 Košice
tel.: 055/6255217
mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes75
mod_vvisit_counterTento týden2839
mod_vvisit_counterTento měsíc30389
mod_vvisit_counterSpolu1917563
Zde: 21 navstevniku, 1 bots online